Psychoterapie je základní metodou psychoterapeuta. Jejím obsahem mohou být převážně verbální techniky (rozhovor, nácviky) ale také řada neverbálních technik jako jsou kresba, užití hudby, tance, tělesná cvičení. Provádí ji psychoterapeut, vzděláním může být psychiatr, psycholog, ale také lékař s jinou odborností, sociální pracovník, duchovní atd. Nejčastěji v České republice provádí psychoterapii psycholog nebo psychiatr.
Kdo provádí psychoterapii
Psycholog je absolvent vysoké školy, zpravidla filosofické fakulty nebo fakulty sociálních studií. Má titul Mgr. Pracuje tzv. psychologickými prostředky, mezi něž patří zejména rozhovor, pozorování a při diagnostice také použití dalších diagnostických metod (testových, dotazníkových i projektivních). Do jeho práce nepatří předepisování léků. Provádí psychologickou diagnostiku a psychoterapii. Psychoterapii provádí zpravidla až po získání způsobilosti v akreditovaných programech tzv. výcvicích. Je možné se s ním setkat v různých poradnách (pedagogicko-psychologická, manželská, pro rodinu…) ve školách, v personální oblasti, v neziskových organizacích, ale také ve zdravotnictví. Psycholog pracující ve zdravotnictví je zařazen tak jako lékaři do tzv. předatestační přípravy a po jejím absolvování může užívat označení klinický psycholog.
Psychiatr vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě a užívá titul MUDr. Má další specializované vzdělání v oboru psychiatrie. Je lékař a jeho doménou je předepisovat léky. Řada psychiatrů má rovněž vzdělání v psychoterapii a provádí také ji. Psychiatři se zabývají zejména pacienty s těžším onemocněním, kteří kromě psychoterapie potřebují rovněž léčbu léky.
Odbornost psychoterapeuta je možné zjistit dle toho, zda absolvoval dlouhodobé vzdělávání v psychoterapii, tzv. výcvik, jehož součást je teorie, nácvik práce psychoterapeuta, sebezkušenost a supervize terapeutické práce. Sebezkušenost je vlastní psychoterapie psychoterapeuta, jejímž účelem je sebepoznání psychoterapeuta, tak aby věděl o svých osobních problémech a chybách a aby tak minimalizoval jejich dopad na svou práci – psychoterapii. Supervize je nedílná součást práce psychoterapeuta po celou jeho pracovní kariéru. Jedná se o konzultaci postupu v terapii se zkušenějším kolegou, vedoucí ke zkvalitnění práce psychoteapeuta a jeho dalšímu vzdělávání.
Základem každé psychoterapie je tzv. psychoterapeutický vztah – vztah mezi terapeutem a klientem založený na důvěře a vzájemném respektu, ve kterém se klient cítí bezpečně. Úkolem psychoterapeuta je pomoci klientovi si uvědomit, jak si organizuje svůj život, jak se vztahuje ke druhým, co v životě chce a jak si v tom brání. Dále pak pomáhá klientovi nalézt další možnosti jeho fungování ve vztazích nebo obecněji ve světě jako takovém. Toto se děje skrze uvědomění a přijetí odpovědnosti za vlastní život, oživení spontaneity a tvořivosti. Psychoterapeut je tedy spíše průvodcem, který klientovi pomáhá nahlédnout jeho život a následky jeho rozhodnutí, než expertem na mezilidské vztahy, který má návod na to jak žít. Psychoterapie je rovněž prostorem, kde je možné nejen svým vzorcům myšlení a chování porozumět, ale kde je možné také s nimi v bezpečí vztahu terapeut – klient experimentovat bez rizika zranění, posměchu či odmítnutí. V terapii si klient osvojuje nové způsoby myšlení a jednání, které pak, chce-li, může přenést do svého života. Psychoterapeut nikdy nerozhoduje o tom, co je v klientově životě pro něj to správné. Expertem na svůj život je klient a ten za něj nese plnou odpovědnost. Proto také psychoterapeut nikdy nenabízí hotová řešení a nenutí klienta ke změně, nýbrž naopak respektuje klientova rozhodnutí a osobní tempo změny.
Jaký je rozdíl mezi psychoterapeutem a dobrým přítelem
– Přítel vám naslouchá a potom se vám snaží poradit, naproti tomu psychoterapeut vám naslouchá, snaží se vám porozumět a nabízí vám pohled zvenčí, nezaujatý a bez předem připravených rad.
– Přítel může mít odlišné hodnoty a může být pro něj obtížné vám porozumět. Může se na vás rozzlobit anebo vás odsoudit. Psychoterapeut tu není od toho, aby hodnotil vaše myšlenky nebo chování. Snaží se být nezaujatý a nestranný. Jeho úkolem je vás vyslechnout, pochopit a společně s vámi nalézt, co se děje a pomoci vám rozhodnout se, co budete dělat dál.
– Přítel vychází ze svých životních zkušeností. Psychoterapeut má kromě své lidské zkušenosti také odborné znalosti z oblasti lidské psychiky, osobnosti a duševních potíží. Je schopen také posoudit, zda potřebujete pomoc rovněž psychiatra a nějakého vám eventuelně doporučit.
Rozvoj osobnosti, psychologické poradenství, psychoterapie
Někdy máme zájem sebe více poznat, chceme rozvinout svůj potenciál a vlastně ani nemáme závažné problémy. V takovém případě hovoříme o poradenství pro rozvoj osobnosti. Jindy se obracíme na psychoterapeuta s krátkodobými problémy běžného života (problémy v práci, manželské problémy, rozvod), kdy potřebujeme spíše jednodušší a kratší péči. Tehdy zpravidla dostáváme takzvané psychologické poradenství. Nedaří-li se nám v životě delší dobu (např. nejsme schopní udržet si práci, selhávají nám veškeré partnerské vztahy), chceme sami sebe zásadněji změnit, chceme zvládnout závažnější duševní onemocnění (např. depresi, mánii, závislosti na drogách, alkoholu), pak chodíme k psychoterapeutovi delší dobu a pracujeme do větší hloubky. Taková péče se pak nazývá psychoterapií.
Druhy psychoterapie
Psychoterapie se dělí na psychoterapii dětí a dospělých. U nich dále rozlišujeme psychoterapii individuální (psychoterapeut a klient), párovou (pro manželské páry, druhy atd. za účasti 1-2 terapeutů), rodinnou (práce s celou rodinnou) nebo skupinovou (psychoterapie se skupinou klientů, zpravidla 8-12 osob).
Psychoterapeutické školy
Existuje nepřeberné množství psychoterapeutických škol a další stále vznikají. Patří sem přístupy s dlouhou tradicí (jako psychoanalýza nebo kognitivně-behaviorální terapie), zavedené školy jako rogesovská psychterapie, systemická psychoterapie, logoterapie, gestalt terapie ale také relativně nové školy jako pesso-boyden terapie, bioenergetika atd. Psychoterapeut má obvykle výcvik v jedné ze škol, může však k němu přidávat dle vlastního výběru poznatky za škol ostatních tak, aby psychoterapii mohl co nejvíce přizpůsobit individuálním potřebám klienta.
Kde potkáte psychoterapeuty
Psychoterapeuti pracují buď jednotlivě, nebo ve větším pracovním kolektivu s ostatními profesemi. Naleznete je v řadě neziskových organizací (pro drogově závislé, poruchy příjmu potravy, podpůrné neziskové organizace pro např. onkologicky nemocné, pěstounská péče atd.), dále ve zdravotnictví v ambulancích nebo na psychiatrických odděleních a v psychiatrických léčebnách nebo v síti poraden. Psychoterapie u ambulantních psychoterapeutů, klinických psychologů, kteří mají smlouvy se zdavotními pojišťovnami a na psychiatrických odděleních je hrazena zdravotní pojišťovnou, v neziskových organizacích a poradnách je placena z grantů, darů soukromých osob nebo firem. U soukromých psychoterapeutů si psychoterapii hradí sám klient, což kromě finanční zátěže přináší i řadu výhod (více v sekci Ceník).